|
|
 |
V současné době vlastním cca 35 exemplářů. V minulosti mezi mé dravčí klenoty patřil největší dravec na světě
kondor velký (Andský), který
se jmenoval Kendy. Ten bohužel v roce 2005 na otravu z masa uhynul. Dále miláčkem publika byl výr velký jménem Kuba a skutečnou raritou
byl také orlosup bradatý samice Gypa, která je v Belgii. V současné době mezi mé vyjímečné dravce patří pár orlů kralovských, pár orlů
skalních dovezený z Kazachstánu, orel mořský samice Mařenka, která je majetkem Podkrušnohorského zooparku v Chomutově a také orel stepní
Ivan, který návštěvníky na hradě Rábí přiváděl v úžas při střemhlavém pádu z velkých výšek. Do mé expozice dále patří luňáci červení, káně
lesní, káně bělochvostá a další...
Z řádů sov puštík bělavý, výr velký, sova pálená apod. V letošním roce by se měla expozice rozrůst o nové jedince, sokola stěhovavého
a raroha velkého.
Orel skalní (Aquila chrysaetos)
|
Dalším z klenotů je samec Timba a samice Andulka. Samec Jack byl dán do chovu v ZOO Liberec.
Orli skalní se v sokolnictví používají k lovu lišek, zajíců a srnčí zvěře. Svou náklonností k sokolníkovi a inteligencí se vyrovnají psům. Jejich
krásná bílá pera ukončena černým lemem byla vzácnou trofejí, kterou používali indiánští náčelníci do svých čelenek.
Váží 3 - 7 kg, rozpětí křídel až 225 cm.
|
 |
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
|
Patří mezi největší dravce vyskytující se v ČR.
Samice jménem Mařenka, odchována na jaře roku 1999 v Chomutovském lesoparku.
Tuto mladou slečnu bychom rádi naučili sbírat ryby z bazénku, protože se i ve volné přírodě orel mořský živí převážně rybami a byl by to jistě
nevšední zážitek vidět takto orla mořského přímo v akci. Rozpětí křídel až 2,4 m, váha 4 - 6 kg.
Novými přírůstky jsou dva mladí samci Pat a Mat.
Možnost vyzkoušení příletu orla mořského.
|
 |
Orel východní kamčatský (Haliaeetus pelagicus)
|
|
Samice Kamča je narozena v zoo v Liberci v dubnu 2006. Největší druh orla mořského na světě a také jeden z největších orlů vůbec.
Mladí jedinci jsou celí černí, dospělí od 5-6 roku nad zobákem, na křídlech a rýdováku je bílý. Samice větší než samec, váží až 9 kg.
Rozpětí křídel kolem 3 metrů. V potravě převládají ryby, dále vodní ptaci a také mršiny. Hnízdí na skalních útesech, snáší 1-3 vejce
a inkubace trvá mezi 38-42 dny. Nesmírně vzacný dravec a u nás jen v ZOO v Plzni a několika málo místech v Evropě ho můžete vidět
v letu při sokolnických ukázkách.
|
 |
Orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus)
|
|
Druh mořského orla Severní Ameriky. V mládí je zbarvený jako náš orel mořský, od pátého roku, kdy pohlavně dospívá má bílou hlavu, krk a bílý rýdovák, zobák, oko, ozobí je žluté.
Samice o třetinu větší než samec, váží od 3,5 do 5,5 kg, rozpětí křídel 2,2 m. Potrava převážně ryby, hnízdí na stromě i na skalních útesech. Snáší 2 až 3 vejce a dožívá se i 50 let.
|
 |
Sova pálená (Tyto alba)
|
|
Jmenuje se Albička, dříve běžná, dnes v některých oblastech vymizela díky chemizaci, změnou hospodaření
či rekonstrukcí budov. Živí se pouze hlodavci (hraboši) a na jejich počtu je závislá. Hnízdí 2-3 krát do roka ve věžích kostelů,
stodolách nebo starých holubnících, snáší 5-7 vajec, doba líhnutí 28 dní. Dožívá se kolem 20 let.
|
 |
Káně lesní (Buteo buteo)
|
Našeho nejběžnějšího dravce zastupuje samice Zuzanka.
Káně se dá na ukázky velice snadno vycvičit. Často ji můžete spatřit jak krouží nad polem nebo vysedává na zemi. Váží přibližně 1 kg a rozpětí až 130 cm.
|
 |
Puštík bělavý (Strix uralensis)
|
|
Jeden z největších puštíků. Jmenuje se Čenda a u nás se vyskytuje na Šumavě a z části také v Beskydech, kam se rozšiřuje z Polska
či Ruska, kde je běžný. Loví vše, co zmůže. Hlodavci do velikosti veverky, ptáci do velikosti holuba, nepohrdne obojživelníky či hmyzem.
Hnízdo nestaví, na stromech v opuštěných hnízdech dravců, v dutinách nebo i v budkách snáší samice v dubnu 2-4 vejce, inkubace 28-30 dní
a dožívá se kolem 25 let.
|
 |
Raroh velký
|
|
Tvoří západní hranici výskytu v České republice a je to největší sokolovitý dravec u nás. Samice o třetinu vetší než samec a váží 1,3 kg, samec kolem 1 kilogramu. Rozpětí křídel kolem 80 cm.
Potravu tvoří převážně sysel a hnízdí na skalách i na stromech, začátkem března samice 3 až 5 vajec a dožívá se kolem 20 let.
|
 |
Raroh jižní
|
|
Je o třetinu menší než raroh velký a obývá oblast Středozemního moře a zejména celou Afriku. V prvém roce ve zbarvení připomíná sokola stěhovavého, má však světlou hlavu, sokol jí má
tmavou. Loví drobné ptáky do velikosti drozda a v sokolnictví význam nemá.
|
 |
Puštík bradatý
|
|
Severský druh sovy a zároveň největší puštík na světě . Vyznačuje se nápadně žlutýma očima v kontrastu s tmavým závojem. Váží kolem 1,2 kg a rozpětí křídel cca 1 m. Loví drobné hlodavce,
zejména lumíky a to i pod 30 cm sněhovou krustou, kterou prorazí. Hnízdí v dubnu a dožívá se přes 20 let.
|
 |
Sup himalájský
|
|
Jeden z největších supů. Velmi podobný supu bělohlavému, je však o něco větší. Váží i přes 10 kg a rozpětí křídel 3 metry. Potravu tvoří mršiny. Snáší 1 vejce a inkubace trvá 55 dní.
Doživá se i 60 let.
|
 |
Výr velký
|
|
Největší žijící sova, u nás poměrně běžný, samice o třetinu větší než samec a může vážit i 3 kg. Oblíbenou potravou je ježek a požírá ho s části i s těmi bodlinami. Na skalní stěně, v lomu na zemi
u paty stromu, či opuštěném hnízdě dravců na stromech, snáší samice 2 až 3 vejce začátkem března a dožívá se i 30 let.
|
 |
|
