|
|
 |
V současné době vlastním cca 35 exemplářů. V minulosti mezi mé dravčí klenoty patřil největší dravec na světě,
kondor velký (andský), který se jmenoval Kendy. Ten bohužel v roce 2005 uhynul na otravu z masa.
Dále miláčkem publika byl výr velký jménem Kuba a skutečnou raritou byl orlosup bradatý, samice Gypa, která je nyní v Belgii.
V současné době mezi mé výjimečné dravce patří pár orlů královských, pár orlů skalních dovezený z Kazachstánu, orel mořský, samice Mařenka, která je majetkem Podkrušnohorského zooparku
v Chomutově, a také orel stepní Ivan, který návštěvníky na hradě Rabí přiváděl v úžas při střemhlavém pádu z velkých výšek. Do mé expozice dále patří luňáci červení, káně lesní, káně bělochvostá
a další. Z řádu sov puštík bělavý, výr velký, sova pálená apod.
Orel skalní (Aquila chrysaetos)
|
Dalším z klenotů je samec Timba a samice Andulka. Samec Jack byl dán do chovu v zoo Liberec.
Orli skalní se v sokolnictví používají k lovu lišek, zajíců a srnčí zvěře. Svou náklonností k sokolníkovi a inteligencí se vyrovnají psům. Jejich krásná bílá pera ukončená černým lemem byla vzácnou trofejí,
kterou používali indiánští náčelníci do svých čelenek.
Váží 3 - 7 kg, rozpětí křídel až 2,25 m.
|
 |
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
|
Největší orel Evropy a zároveň největší dravec v ČR. Nejstarší orel mořský v naší expozici je samice Mařenka narozená v r. 1999.
Nejenom tuto orlí krásku, ale i ostatní mořské orly jsme postupně naučili za letu jako v přírodě sbírat potravu z vodní hladiny. Jediný samec Mat to ale zatím ještě nepochopil. V přírodě jsou totiž jejich
potravou převážně ryby, a tak je tento způsob lovu pro ně typický. Je jistě nevšední zážitek vidět takto orla mořského přímo v akci. Rozpětí křídel až 2,4 m, váha 4 - 6 kg.
V současné době máme tři samce - Mirečka, Pata a Mata a filmovou hvězdu, samici Mařenku.
Možnost vyzkoušení příletu orla mořského.
|
 |
Orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus)
|
|
Druh mořského orla Severní Ameriky. V mládí je zbarvený jako náš orel mořský, od 5. roku, kdy pohlavně dospívá, má bílou hlavu, krk a bílý rýdovák, zobák, oko a ozobí je žluté. Samice o třetinu
větší než samec, váží 3,5 - 5,5 kg, rozpětí křídel 2,2 m. Potrava převážně ryby. Hnízdí na stromech i na skalních útesech, snáší 2 - 3 vejce. Dožívá se i 50 let.
Orel bělohlavý samec Dany
V mládí tmavohnědý až černý, černý zobák, hnědé oko, plně výbarven v 5 letech. Váha 2,6 kg - 4 kg, rozpětí 1,7 - 2 m.
|
 |
Orel bělohlavý Dany
Orel bělohlavý Sandy
Sova pálená (Tyto alba)
|
|
Jmenuje se Albička, dříve běžná, dnes v některých oblastech vymizela díky chemizaci, změnou hospodaření či rekonstrukcí budov. Živí se pouze hlodavci (hraboši) a na jejich počtu je závislá.
Hnízdí 2-3 krát do roka ve věžích kostelů, stodolách nebo starých holubnících, snáší 5-7 vajec, doba líhnutí 28 dní. Dožívá se kolem 20 let.
|
 |
Káně lesní (Buteo buteo)
|
Našeho nejběžnějšího dravce zastupuje samice Zuzanka.
Káně se dá na ukázky velice snadno vycvičit. Často ji můžete spatřit, jak krouží nad polem nebo vysedává na zemi. Váží přibližně 1 kg, rozpětí křídel až 1,3 m.
|
 |
Puštík bělavý (Strix uralensis)
|
|
Jeden z největších puštíků. Jmenuje se Čenda. U nás se vyskytuje na Šumavě a zčásti také v Beskydech, kam se rozšiřuje z Polska či Ruska, kde je běžný. Loví vše, co zmůže - hlodavce do velikosti
veverky, ptáky do velikosti holuba, nepohrdne obojživelníky či hmyzem. Hnízdo nestaví. Na stromech v opuštěných hnízdech dravců, v dutinách nebo i v budkách snáší samice v dubnu 2 - 4 vejce,
inkubace 28 - 30 dní. Dožívá se kolem 25 let.
|
 |
Raroh velký (Falco cherrug)
|
|
Tvoří západní hranici výskytu v České republice. Je to největší sokolovitý dravec u nás. Samice o třetinu vetší než samec, váží 1,3 kg, samec kolem 1 kg. Rozpětí křídel kolem 80 cm. Potravu tvoří
převážně sysel. Hnízdí na skalách i na stromech, začátkem března samice snáší 3-5 vajec. Dožívá se kolem 20 let.
|
 |
Raroh jižní (Falco biarmicus)
|
|
Je o třetinu menší než raroh velký, obývá oblast Středozemního moře a zejména celou Afriku. V prvém roce ve zbarvení připomíná sokola stěhovavého, má však světlou hlavu, zatímco sokol ji má tmavou.
Loví drobné ptáky do velikosti drozda a v sokolnictví význam nemá.
|
 |
Sup - kříženec (Gyps hymalayensis x Gyps fulvus)
|
|
Jeden z největších supů. Velmi podobný supu bělohlavému, je však o něco větší. Váží i přes 10 kg, rozpětí křídel 3 m. Potravu tvoří mršiny. Snáší 1 vejce, inkubace trvá 55 dní. Dožívá se i 60 let.
|
 |
Výr velký (Bubo bubo)
|
|
Největší žijící sova, u nás poměrně běžný. Samice o třetinu větší než samec, může vážit i 3 kg. Oblíbenou potravou je ježek, kterého požírá zčásti i s bodlinami. Na skalní stěně, v lomu na zemi
u paty stromu, či v opuštěném hnízdě dravců na stromech snáší samice začátkem března 2-3 vejce. Dožívá se i 30 let.
|
 |
|
